Strana 4 - Výklad desatera přikázání
Desatero přikázání předal Bůh na dvou kamenných deskách prorokovi Mojžíšovi na hoře Sinaj.
Přikázání jsou dvojího typu:
1) první čtyři přikázání popisují povinnosti člověka vůči Bohu.
2) dalších šest přikázání popisuje povinnosti člověka vůči lidstvu a k sobě samému.
Z Desatera přikázání vyplývají také následující zákazy a nařízení.
První přikázání nám nařizuje věřit, že Bůh je všemohoucí, svatý a milosrdný.
Druhé přikázání nám nařizuje nemodlit se k nikomu a ničemu kromě Boha, a neprokazovat božské pocty nikomu kromě Boha, tj. žádnému stvoření nebo zobrazení.
Třetí přikázání nám nařizuje posvátnou úctu ke jménu Božímu, dále nám nařizuje užívat jméno Boží s nejvyšší úctou, a zakazuje nám užívat jméno Boží ve zbytečných a nesmyslných hovorech.
Čtvrté přikázání nám nařizuje ctít Sobotu jako den posvěcený Bohem, zakazuje nám vykonávat v tento den jakoukoli práci. Protože je Sobota den posvěcený Bohem, je potřeba v tento den navštěvovat společné bohoslužby v kenase.
Páté přikázání nařizuje, aby děti milovaly a ctily své rodiče, a aby si svých rodičů vážily. Dále nařizuje dětem projevovat starostlivost o spokojenost rodičů, plnit vůli rodičů a dělat jim radost. Protože jako otce označujeme i panovníka, je potřeba ho ctít a vážit si ho, být příkladným podaným či občanem, dále je potřeba ctít představitele komunity, učitele a starší osoby.
Šesté přikázání nám zakazuje vraždu, tj. odebrání života sobě či jiné osobě, a to jakýmkoli způsobem.
Sedmé přikázání nám zakazuje jakékoli cizoložství, a nařizuje nám vyvarovat se podobným hříchům.
Osmé přikázání nám zakazuje jakoukoli krádež, odcizení cizí věci či neoprávněné získání cizí věcí lstí nebo podvodem.
Deváté přikázání nám zakazuje křivé svědectví, křivou přísahu a falešné udání.
Desáté přikázání nám zakazuje toužit po něčem, co nám nepatří, dále zakazuje závist a nepřejícnost, protože tyto vlastnosti dělají člověka nespokojeným se svojí situací, a které mohou přivést člověka až k trestnému činu.
