Jdi na obsah Jdi na menu
 


Strana 9 - Svátek Sukot

Svátek Sukot
Tento svátek označujeme jako Sukot, nebo také svátek Stánků, protože naši předkové při své cestě do Zaslíbené Země přebývali ve stáncích.
Svátek je také označován jako slavnost sklizně plodin Chag há-Ásif (חַג הָאָסִף), protože v tuto dobu končila v sadech a vinohradech sklizeň plodů.
Tóra nám přikazuje slavit Sukot od patnáctého dne sedmého měsíce po sedm dní. První a osmý den je bohoslužebným (svatým) shromážděním, což znamená, že je kromě přípravy svátečního jídla zakázána veškerá práce.
Tóra nám nařizuje veselit se a žít po sedm dní v Sukách během svátku Sukot.
16, 17, 18, 19, 20 a 21 den má status chol ha-moed – tedy polosvátek, což znamená, že nejnutnější práce jsou povoleny.

suka.jpg

V Ruské říši stavěli karaimové pouze jednu suku u kenasy, ta byla ozdobena větvemi vrb a vinné révy, a nejlepšími plody. Během svátku Sukot po ranní a večerní bohoslužbě navštěvovali karaimové Suku, společně zpívali speciálně pro tento svátek sestavený hymnus, který připomíná život našich předků ve stáncích. Egyptští, turečtí a iráčtí karaimové, tj. karaimové žijící v islámských zemích, stavěli suky v každém karaimském domě.
Osmý den se označuje jako den shromáždění Šemini aceret (שְׁמִינִי עֲצֶרֶת), protože se v tento den vydal Lid Israele do Jeruzaléma vyslechnout čtení Tóry, kterou lidu četli a vysvětlovali kněží.